Publikováno v Sportovní život školy

Vzhledem k vydatným sněhovým přeháňkám během Vánočních prázdnin jsme netrpělivě očekávali odjezd na letošní kurz lyžování a snowboardingu.

 

Vyhlídky se zdály být velmi optimistické, i když to po Novém roce vypadalo, že zničehonic přichází obleva. V pondělí druhého ledna se u školy sešlo třicet lyžařů a deset vyznavačů snowboardu a autobus nás dopravil do zasněženého střediska v Karlově pod Pradědem na chatu Kazmarku.

Po příjezdu, ubytování, vybalení a předběžné konzumaci nezbytných zásob řízků, chipsů a čokoládiček jsme se rozhodli vydat na svah a roztřídit účastníky do jednotlivých družstev. Několik odvážlivců se bez pomoci vleku vyškrábalo nahoru do kopce, aby nám předvedlo své umění a jen někteří odhadli následky svého jednání a brzy svah zdobily první “lavory“ v rozměklém sněhu. Většinou je to neodradilo a do hůry se drápali znovu a znovu.

Nadšence zimních sportů jsme si pečlivě rozdělili s panem učitelem Pallou, bývalým trenérem sjezdového lyžování Sváťou Valouchem a prknařem Vaškem Svobodou. Naši žáčci jsou samozřejmě mimořádně otužilí a odolní, ale první den na lyžích a pobytu na horském vzduchu je značně unavil. Některé ale ne dost na to, aby nepořádali na pokojích pokoutné večírky do brzkých ranních hodin, za což byli náležitě odměněni nejrůznějšími prostocviky.

Vzhledem k prudkému nočnímu ochlazení se v úterý sjezdovky proměnily v hladkou ledovou plochu, ale našim jezdcům to nečinilo obtíže a jiskry od nabroušených hran jen létaly. Odpoledne tratě změkly a hlavním bodem programu výcviku bylo procvičování a zdokonalování nejrůznějších lyžařských dovedností. Následující noc přinesla mraky a s nimi vytrvalý déšť a odpočinkové dopoledne jsme byli nuceni strávit na chatě hrami, konverzací a pospáváním, což ocenili hlavně vyznavači nočních debatních a karetních seancí. Po obědě se počasí umoudřilo a my mohli opět brázdit bílé pláně, kterým kupodivu silný déšť nijak zvlášť neublížil. Všichni jezdci dosahovali znatelných pokroků, především elitní tým neuvěřitelně trpělivého pana učitele Pally. Vzhledem k rostoucí únavě byla středeční noc klidná a i největší “náměsíčníci“ spali jak nemluvňata.

Čtvrteční ráno bylo probuzením do bílé tmy. Nad celým územím se spustila chumelenice, jakou jsme již dlouho nezažili. Během krátké doby napadlo sněhu po kolena. Ideální možnost pro trénink jízdy v hlubokém sněhu a volném terénu. Jízda připomínala pohyb po vzduchovém polštáři a pokud se padalo, tak jako do peřinky. A sněžilo celý den bez přestání, areál mizel pod sněhem a my si libovali. Rozlučkový večerní program v podobě diskotéky zrežíroval miláček dívek snowboardový instruktor Vašek potažmo DJ Wenca. Jako moderátor i jako tanečník byl doslova na roztrhání a přítomné slečny mu vlastními těly blokovaly únikový východ a velmi nelibě nesly ukončení taneční zábavy.

V pátek sněžení lehce ustávalo a sjezdovky byly krásně uhlazeny rolbami a naši lyžaři i snowboardisté využili předodjezdový výcvikový půlden do poslední minuty. Pak už nastal čas oběda, balení a úklidu nepořádku. Odpadkové koše barvitě vypovídaly o složení jídelníčku našich děti, které si vydatnou stravu na chatě nutně vylepšovaly masivními nákupy sladkostí a nejrůznějších křupek a množství krabic od pizzy se na některých pokojích vršilo jako pyramidy.

Závěrem jsme se rozloučili s personálem chaty, který se o nás vzorně staral, naložili autobus až k prasknutí a spokojeně se vrátili do Rýmařova. I přes kotrmelce, které nám přichystalo počasí se kurz vydařil, obešel se bez vážných zranění či kázeňských problémů, účast byla mimořádně vysoká a radostné prožitky a nové dovednosti vyvážily nějakou tu bouli či naraženou sedinku. Dětem i svým kolegům instruktorům děkuji za trpělivost a pohodový přístup. Doufejme, že se zimní sporty opět dostanou do popředí zájmu našich dětí, které jako by v posledních letech pozapomněly, že zasněžené kopce mají za humny…

mnoho dalších krásných lyžařských zážitků přeje K.Toman a kolektiv instruktorů

{oziogallery 57}